Kolínský Belmondo zdolal větrný mlýn. I když už to chtěl vzdát

Má smysl sedat na koně a kopím útočit na nedobytné radniční věže? Ano, má. Ale je třeba místo brnění obléknout trpělivost. A místo zbraně tasit Lepší místo.

Jmenuje se Petr Venclovský. Žije v Kolíně. A není mu lhostejné, co se děje v jeho městě. Proto když se před rokem dočetl o Lepším místě, rozhodl se jej vyzkoušet.

"V říjnovém zpravodaji města chce být pan starosta Vít Rakušan nápomocen ve zlepšování Kolína a nechce zůstat jenom u otřepaných frází a slibů. Myslím si, že by si návštěvníci hřbitova zasloužili opravu nástupního prostoru tamní zastávky," nastínil Venclovský v e-mailu, který loni na podzim dorazil na adresu Lepšího místa. Chtěl jeho prostřednictvím nahlásit propadlou silnici u chodníku, kde zastavuje městský autobus. Jenže se mu nedařilo zaregistrovat.

"Je mi 71 let, počítač používám teprve dva roky, a tak neumím všechna kouzla, která se s tímto pro mne dříve zcela neznámým zařízením dají podnikat," zdůvodnil tehdy Venclovský, jenž se nedal odradit ani technikou. Hned bylo jasné, že pokud bez problémů vyhledá na webu vhodnou adresu, napíše dlouhý e-mail a přiloží k němu fotografie, bude problém v první řadě na straně Lepšího místa (registraci jsme později zjednodušili). Obdržel podrobný návod, jak se do systému přihlásit, a obratem objevil, které chyby se dopouštěl. Vzápětí se, na začátku listopadu, na webu objevil nový podnět.

Uživatel pod sympatickou přezdívkou Belmondo v něm upozornil, že na zastávce městské hromadné dopravy poblíž hřbitova vzniká obří kaluž, což způsobuje problémy jak pasažérům, tak řidičům, kteří nemohou zajet ke krajnici, protože by postříkali čekající na chodníku. Takže zastaví v silnici a lidé nastupují i vystupují stylem brod. A že taková kaluž může být v sychravém dni na cestě, jejímž cílem je nebo byl hřbitov, poslední kapkou smutku.

Pak se chvíli nedělo nic. Až dva dny před Silvestrem reagoval na problém na Lepším místě Antonín Zachariáš z kolínského odboru regionálního rozvoje a územního plánování. "Původně jsme uvažovali o provedení rekonstrukce celé části ulice Okružní od Ovčárecké až po Veltrubskou ulici. Finanční situace města to bohužel v současné době neumožňuje," odpověděl Zachariáš s tím, že silnice se propadá kvůli těžkým autobusům a voda při dešti pak neodteče do kanálu. "Možným řešením je zbudovat novou vpusť v místě poklesu vozovky, tím vyřešit odtok dešťové vody, a odstranit propad vozovky. Oprava je zahrnuta do plánu prací na příští rok," uzavřel Zachariáš.

Jenže milý Belmondo už neodpovídal. Protože navrhl řešení ještě další uživatel, nedalo mi to a Belmonda jsem v lednu na reakce v systému upozornila.

"Odpověď se shoduje s tou, kterou jsem obdržel před dvěma roky od tehdejšího místostarosty města pana Pekárka. Z toho pro mne plyne, že není zájem o opravu této zastávky, neboť moje kauza se táhne již čtyři roky a já už o tuto věc ztrácím zájem," odepsal mi Belmondo.

Bylo mi z toho smutno.

"Víte, boj s ‘úředním šimlem’ je velice obtížný, a pokud je člověku 72 let, stává se směšným a obtížným právě tomu šimlovi," dodal Venclovský, čímž můj smutek ještě znásobil. Přesto nakonec Belmondo na webu ještě zareagoval.

Pak se táhla zima, začalo jaro, na Lepším místě vypučely nové podněty a staré přinášely plody. Jedním z nich byla také oprava rozbité silnice. Ejhle, současné vedení radnice, na rozdíl od předchozího, svůj slib dodrželo.

Podnět mohl být uzavřen.

"Jsem rodilý Kolíňák a mám zájem, aby toto město vzkvétalo a lidem se zde dobře žilo," napsal úplně na počátku Venclovský. A sám k tomu nakonec přispěl velkou měrou. I když jde o jeden, z nadhledu vlastně marginální problém. Některým možná mohl připomínat dona Quijota, který se vrhá proti lopatkám větrného mlýna. Psal do novin, korespondoval si s radnicí, zkusil nový neověřený nástroj na webu, učil se s novou technikou. Nakonec se z něj tak stal okouzlující Belmondo, který svou důsledností a trpělivostí pomohl vylepšit život nejen sobě, ale hlavně ostatním.

Celý náš svět se přeci skládá ze zdánlivě nepodstatných maličkostí.